PÍSEŇ O ODEŠLÉ LÁSCE

Jiří Karásek ze Lvovic

PÍSEŇ O ODEŠLÉ LÁSCE
Pro odchod tvůj lkát nebudu... V duši je bolest ztajena, Němá jest, jako bez jména. Hřídel se točí osudu, Kotva je Smrti zdvižena... Potkám-li někde pak tvůj stín, Věz, že mi navždy cizí jest. Nepoznám tebe v prachu cest. V poušti jak bludný beduin Zvednu zrak v karavanu hvězd. A zaslechnu-li kdes tvůj hlas, Bude mi, jak by cizí byl, A jak by žal jej přehlušil, Jenž se vždy z temna bytí třás’, Když v něm zněl marných tužeb kvil... Světem jdi dál jak v závrati... V chvíli však, v které náhle zvíš, Že se tvůj konec blíží již, Kdy duch tvůj bude zoufati – Pak, že jsem blízko, pocítíš... 86