SLAVÍKU.

Antonín Klášterský

SLAVÍKU.
U řeky tam, kde šplouná do přívozu, kde v květu bez při každém cítit loku, v měsíční noci, která žití prosu v pohádku mění ticha ve hluboku, tvou, slavíku, poslouchám vzletnou sloku! Svět spí, pad celý spánku do náručí, hle, v posledním již tamto shasli domu, jen tráva šustí, řeka stejně hučí, a vítr noční táhne vršky stromů, ó, zpěváku, rci, komu zpíváš, komu? Zda květům jen svou píseň liješ tesknou, těm stromům starým, jara vlahé době, těm hvězdám, jež tak mihavě se lesknou, těm mrakům, stínům, které za dne v hrobě, té celé noci světlé – či jen sobě? 13 Proč zpíváš jen, kdy svět byl usnul celý? Zda jenom pak svou tvůrčí cítíš chvilku, či hrd, jen hluši svěřuješ své žely, či plachá bázeň chvěje se ti v tílku, jsi duší zraněných, jsi duší snílků? Či zhrdáš chválou, básník eremita, dav necháš zajít pod bezpečnou střechu a čekáš, hlava všech kdy sny je spita, že jeden – pravý – přijde ku poslechu? Ó, pěj, poslouchám bez hnutí a dechu! 14
Básně v knize Sny a toulky:
  1. U RYBNÍKA.
  2. MEZI KNIHAMI.
  3. SLAVÍKU.
  4. ZAROSTLÁ TŮŇ.
  5. IMPROMPTU.
  6. JESEŇ.
  7. STOPY MOŘE.
  8. ZA BOUŘNÉ NOCI.
  9. LABUTI BÍLÉ...
  10. ÚSMĚV MRTVÝCH.
  11. PÍSEŇ.
  12. SKŘIVÁNČÍ PÍSEŇ.
  13. STESK.
  14. TICHO V LESE.
  15. TAJEMSTVÍ NOCI.
  16. STROMY KVETOU...
  17. PODLE ŠÍDEL, ZLATÝCH VÁŽEK...
  18. ZAHRADA MLÁDÍ.
  19. ŽIVÝM I MRTVÝM.
  20. SMÍCH.
  21. DECH VĚČNOSTI.
  22. POESII.
  23. DEN.
  24. JARNÍ.
  25. MEZI DRUHY.
  26. V NOCI.
  27. Z CEST.
  28. HOLUBI.
  29. MOST DUŠÍ.
  30. OTÁZKY.
  31. OTEC A SYN.
  32. VE VYSCHLÉ STROUZE.
  33. ZNÁMÝM KRAJEM.
  34. V HLUBINÁCH LESA.
  35. JAKO KVĚTY.
  36. NA BOJIŠTI.
  37. SIESTA.
  38. ZA JITRA.
  39. TOULKY DUŠE.
  40. ZPOVĚĎ SNÍLKA.
  41. VÁNOČNÍ NOC.
  42. U NÁS.
  43. NA CESTU.
  44. CESTOU.
  45. SLOVANSKÝM BŮŽKŮM.
  46. CESTOU V ALPÁCH.
  47. ZVONICE SV. MARKA.
  48. VEČER V CIZINĚ.