PÍSEŇ.

Antonín Klášterský

PÍSEŇ.
Tak se mi roztoulaly myšlénky v dálavy, jak srny když táhnou večer ze staré doubravy. Ze staré doubravy, sen snící po věky, na sešeřené a lunou zalité paseky. Sta divných květů kolemkolem, a všecky zářící, a přeludy zřel jsem tančit v modravém měsíci. V modravém měsíci, po krajce kapradí, po mechu, který jen vzdychne a stopu nezradí. 26 Sta písní létlo vzduchem, proud ze stříbra byl síť, a všecko kolem se smálo: Ó, lov jen, stihej, chyť! Ó, lov jen, stihej, chyť a vem! – ó, nebesa! – já, starý myslivec, vyšel bez pušky do lesa! 27