SKŘIVÁNČÍ PÍSEŇ.

Antonín Klášterský

SKŘIVÁNČÍ PÍSEŇ.
Pod sebou zemi, blankyt nad hlavou, života píseň zpívám jásavou: Ó, lidé, lidé smutných dum a tuch, jen cítit Žiju!Žiju!, jenom dýchat vzduch! Dýchat jen vzduch, jen záři slunce pít s nebe i moře, s rosy, zrnka slíd, ze zraku ženy, snivých jezer hor, ji nechat vnikat do všech cév a pór. Sluch plň vám hudba, klasy ševelí, hrdliček smích, křik dětí veselý a chřípě vůně, láska žhavá hruď, vše výš a se mnou: Žití, zdrávo buď! Křídlo mé vlajkou, jež ti mává vstříc; celé až lidstvo zvedne k sobě líc, pak zmizím v mraky, k Bohu zaletím: „Slyš, rozkoš je, co bylo prokletím!“ 28