Improvisace.

Jaroslav Kvapil

Improvisace.
Kolovrat mé báby, shrbené a šedé! Už jen pavouk na něm svoje vlákna přede – v daleku jsem, v dálce, bych se znovu díval, kterak v prsty báby len jak paprsk splýval, kolovrat když zpíval, do snů děcka zpíval! A přec do daleka, bábo má, to cítím, zlatých nití paprsk že mi předeš žitím, tvoje zvadlá duše že v mé duši zpívá, mlhami že ke mně oko tvé se dívá, dožitý že život s mladostí mou splývá. 1897.
[39]