Advesperascitur.

Jaroslav Kvapil

Advesperascitur. Tři písně o životě.
1. 1.
 My žijem příliš rychle, hochu, leč bez úspěchu, věř mi to! V tvar nezachytnem ani trochu, co kolem nás je rozlito. Sto dojmu denně tebe vzruší, stem dojmů denně schvácen pláš – leč než ti jeden utkví v duši, stem jiných zas jej překonáš. [31] A všechny splynou v zmatek hluše, a vyprchá z nich živý žár, než uvězníš je do své duše a v nedostižný nový tvar. Ó vzpomínáš, co Horác praví? Ne, nevolej ho v dnešní šeď – tvá vlastní píseň tebe znaví, a básně nejsou sladky teď! Rci, voní dosud květy jara, či chladne slunce z daleka? Což změnila se země stará, či samo srdce člověka? Cos trpkého jen duše tuší, a mladost pro nás nehárá: nám nastal Velký Pátek duší, Noc Veliká – však bez jara. 2. 2.
 Smát a smát jen všemu chceš se, duše má? Život zřít, jak šílí v reji, vidět smrt a nebát se jí, smát se oběma? 32 Říci svému žití, že se obláčí zvolna v smrt, jež přec je zdrtí, životem se smáti smrti – zda to postačí? Řekni, stačí ti to v světa peřeje? Moje bílá otrokyně, usni, duše, na mém klíně – teď už pozdě je! 3. 3.
 Dnes hrdě odhodlán a k smrti znaven zítra, teď srdce dokořán a jindy otrok nitra, vše v jedné směsici, již v duši máš – ó bledý měsíci, ó zda mě poznáváš? Tvé světlo neláká, tvůj terč je v mraky stažen! 33 Znáš ještě tuláka, jenž o hladu byl blažen? A hýřil tisíci, když nouzi měl – ó bledý měsíci, i tys už zapomněl? Já všeho dosáh’ již, a příměří mě dusí, je ticha přespříliš – ó že vše minout musí! Mám úsměv na líci a lkal bych rád – ó bledý měsíci, jdi spat, jdi spat, jdi spat! 1896.
34
Básně v knize Trosky chrámu:
  1. TROSKY CHRÁMU
  2. Notturno.
  3. Stesk.
  4. Lípy kvetou v alejích...
  5. Píseň.
  6. Sloky pro hudbu.
  7. Epitaf.
  8. Hovor při valčíku.
  9. In memoriam.
  10. Episoda.
  11. Advesperascitur.
  12. Prostřednost.
  13. Bubliny.
  14. Improvisace.
  15. Nostalgie.
  16. Ερως ανίκατε μάχαν...
  17. Tiché sloky.
  18. Causerie o dívčí touze.
  19. Moderní píseň milostná.
  20. Causerie o vzpomínkách.
  21. Písnička.
  22. Jaromíru Boreckému.
  23. Přípitek.
  24. Motýli a vosy.
  25. Dva fragmenty z ironické povídky „A la chinoise“.
  26. Přípitek o půlnoci.
  27. Fadessa.
  28. Pijácká průpovídka.
  29. Romance.
  30. Popelec.
  31. Studie z divadla.
  32. Hlasy v rybníce.
  33. Národ Sobě! nad scénou je psáno –
  34. Je pravda, co jsem o té dámě čet’,
  35. Nenaříkej, že’s měl úspěch malý,
  36. Kdykoliv jen vystoupíte, slečno,
  37. Na poslední chodí galerii,
  38. Že špatně hrála? Drzost nemalá!
  39. Divadlo je šlakovitá věc:
  40. Vpád barbarů.
  41. Letní večer nad Prahou.
  42. České jaro.
  43. Přemysl.
  44. Dětem do Prahy jedoucím.
  45. Českému lidu.
  46. Svatováclavský motiv.
  47. Na příbramských šachtách.
  48. Přípitek.
  49. Na pohár mělničiny.
  50. Ballada ke chvále Jaroslava Vrchlického, napsaná v Mahabharatě ke dni čtyřicátých narozenin mistrových.
  51. Bedřich Smetana.
  52. F. V. Jeřábek.
  53. Na pomník J. J. Kolara.
  54. Fragment z nedokončené knihy „Rodnou brázdou“.
  55. Příštímu pomníku Františka Palackého.
  56. POLEDNE