Je pravda, co jsem o té dámě čet’,

Jaroslav Kvapil

Je pravda, co jsem o té dámě čet’, Je pravda, co jsem o té dámě čet’,
 že hraje pouze množstvím toilett? – Věř, publikum ji asi pomlouvalo: já na ní vídám šatu tuze málo! * [127]
Básně v knize Trosky chrámu:
  1. TROSKY CHRÁMU
  2. Notturno.
  3. Stesk.
  4. Lípy kvetou v alejích...
  5. Píseň.
  6. Sloky pro hudbu.
  7. Epitaf.
  8. Hovor při valčíku.
  9. In memoriam.
  10. Episoda.
  11. Advesperascitur.
  12. Prostřednost.
  13. Bubliny.
  14. Improvisace.
  15. Nostalgie.
  16. Ερως ανίκατε μάχαν...
  17. Tiché sloky.
  18. Causerie o dívčí touze.
  19. Moderní píseň milostná.
  20. Causerie o vzpomínkách.
  21. Písnička.
  22. Jaromíru Boreckému.
  23. Přípitek.
  24. Motýli a vosy.
  25. Dva fragmenty z ironické povídky „A la chinoise“.
  26. Přípitek o půlnoci.
  27. Fadessa.
  28. Pijácká průpovídka.
  29. Romance.
  30. Popelec.
  31. Studie z divadla.
  32. Hlasy v rybníce.
  33. Národ Sobě! nad scénou je psáno –
  34. Je pravda, co jsem o té dámě čet’,
  35. Nenaříkej, že’s měl úspěch malý,
  36. Kdykoliv jen vystoupíte, slečno,
  37. Na poslední chodí galerii,
  38. Že špatně hrála? Drzost nemalá!
  39. Divadlo je šlakovitá věc:
  40. Vpád barbarů.
  41. Letní večer nad Prahou.
  42. České jaro.
  43. Přemysl.
  44. Dětem do Prahy jedoucím.
  45. Českému lidu.
  46. Svatováclavský motiv.
  47. Na příbramských šachtách.
  48. Přípitek.
  49. Na pohár mělničiny.
  50. Ballada ke chvále Jaroslava Vrchlického, napsaná v Mahabharatě ke dni čtyřicátých narozenin mistrových.
  51. Bedřich Smetana.
  52. F. V. Jeřábek.
  53. Na pomník J. J. Kolara.
  54. Fragment z nedokončené knihy „Rodnou brázdou“.
  55. Příštímu pomníku Františka Palackého.
  56. POLEDNE