PAPEŽ JAN VIII.

PAPEŽ JAN VIII.
– Svatému otci, pánu přejasnému, Athanas, biskup obce neapolské, posílá tímto pokorný svůj pozdrav. Sergia, vévodu kdys obce naší, odevzdá Svatosti tvé apoštolské poselstvo moje. Svrhl jsem jej s trůnu, ač jedna matka kojila nás oba. Však bratrem mým dál nemůže být zlosyn, jenž proti božským všem i lidským řádům úsilně hledal spolku s Saraceny a s nimi záhuby a zmaru církve, křesťanských lidí, posvěcených chrámů i města Říma, ba i osoby tvé. Že kázal jsem jej také oslepiti, pochvaly, doufám, Svatosti tvé dojde, neb koho Bůh tak zaslepením ranil, jak toho, jenž se bratrem mým zval kdysi, ten nemá práva zřít na modro nebes a slunce, jež jsou slávou Stvořitele. 88 Ať Svatost tvoje rovna Josuovi hlaholem polnic Jericha zdi smete; a Gedeonu rovna, rudým ohněm pochodní pozdvižených zleká tábor nepřátel svojich; rovna Davidovi na šiky jejich dopadne jak příval a mečem bije v šíje prchajících – Jan Osmý dočet. – Pište biskupovi, že posílám mu požehnání svoje a přízeň svoji vedle sumy peněz, jíž zaplatí svých věrných dobré služby. Hle, Holofernes došel odplaty své a Bůh dal odnít světlo očím jeho! V sklep spusťte toho slepce. V sklep ten pevný, zkad lidská noha více nevystoupí. Chci osud jeho přenechat tam soudu, jímž soudí Hospodin, Bůh spravedlivý. A Hospodinu z duše zradostnělé jdem zapět Tedeum nad svatým hrobem knížete knížat, apoštola Petra! – 89