Dum resurgeret...

Stanislav Mráz

Dum resurgeret..resurgeret...
Boj zuřil veliký, boj všechněch proti všem a tisíc padalo a rozdalo se ran, oloupen pastýř je, jest Samson oklamán a smrt šla po horách, šla bledá údolem. Již kdybyskdybys, srdce mémé, roztálo v rosy dar, nevzbudíš mrtvý květ a nerozplane žár ve znacích drahých hlav, jimž přinesl den zmar. Zda šťastná byla krev, co řinul její proud, co chvátal ku nebi paprskem jitřních vnad, zda byla volena, jak marno teď se ptát a pouzepouze, srdce mémé, bys mohlo rozplanout v květ vděků milostných, v planoucí vůní květ, že bych tě vyrýval ze ňader slzný hled a bujně hořící na ňadro šachty vmet’. BijBij, srdcesrdce, na poplach, bij hrany stesk však zas, bij k svátkům radostným, k vánočním svátkům zni, ó zpívej hossana a jásot vzkříšení, buď v skalách ohlasy, jak zvoní boží hlas: opětně povstaneš a hvězdy pozdravíš, z popela vzejdeš květ a padne rosná tíž, bys vzešel vysoko až po oblačnou říš! [21]
Básně v knize Písně člověka:
  1. Chvíle v podvečer.
  2. Pozdrav.
  3. Ranní.
  4. Moře se nebojím.
  5. Ve sněhu, který svítí.
  6. Peníz daně.
  7. Když růže zhasnuly.
  8. Přítomnosti.
  9. Země.
  10. Naděje.
  11. Dum resurgeret...
  12. Elegie o dvou růžích.
  13. Na brzkou shledanou.
  14. Podmořské poklady.
  15. Červánek.
  16. Myšlénce že jest bůh.
  17. Syn člověka.
  18. Spánek.
  19. Všem, kteří se táží, co je svaté.
  20. Meč a mlat.
  21. Krásný večer.
  22. Muž ve skále.
  23. V přátelském objetí.
  24. Filomela.
  25. Strom.
  26. Od pevného člověka.
  27. Bez slzy.
  28. Zpěv přísných slepců.
  29. Ave.
  30. Víno.
  31. Dítě.
  32. V týž čas.
  33. Fantasie o slzách.
  34. Při českém poháru.
  35. S křížem.
  36. Mír.