Mír.

Stanislav Mráz

Mír.
Zač prosíš moře hvězd, zač dráhu sluneční: radostný paprsek nalezne ten tvůj znak na cestě k vrcholu či v cestě s vrchu zpět a polibí tvůj zrak a čelo polibí a srdce, které sní. Nad nitrem, které ždá si přátel svatý kruhkruh, bez přátel pustá zem a smutná jako hrobhrob, když končí hořký den i sladký okamžik a přísvit zlatých dob vzepne se, vzklene se nejkrasší květných duh. Vyvstane obloukem nad čerstvou mohylou a slaví lidskou pouť a srdce tvé a sen a jako brána v ráj stoupne si u tvých hlav. Jak západ barví den, hned východ rozplane smíchem a slzou tvou! [63] OBSAH.
Str. Chvíle v podvečer5 Pozdrav6 Ranní8 Moře se nebojím10 Ve sněhu, který svítí12 Peníz daně14 Když růže zhasnuly16 Přítomnosti17 ZeméZemě18 Naděje19 Dum resurgeret21 Elegie o dvou růžích22 Na brzkou shledanou24 Podmořské poklady25 Červánek26 Myšlénce že jest bůh28 Syn člověka30 Spánek32 Všem, kteří se táží, co je svaté34 Meč a mlat35 Krásný večer37 Muž ve skále38 V přátelském objetí39 Filomela41 Strom45 Od pevného člověka49 Bez slzy51 Zpěv slepých52 Ave53 Víno55 Dítě57 V týž čas58 Fantasie o slzách60 Při českém poháru61 S křížem62 Mír63
Nákladem spisovatelovým. – Tiskem dra. Ed. Grégra v Praze 1883.
E: av; 2004 [64]