Spánek.

Stanislav Mráz

Spánek.
O hoste žehnaný, nad země mocnostmi jsi tajem královským, spějícím nad žezlo, vzletícím nad rány a ruce mozolné ty činíš hladké tak a slzy zapudíšzapudíš, jak chtěly v lidský zrak. Přicházíš mezi nás a mnohé hloží dne se skrání sbíráš všem a duhou proplétáš světlý i tmavý vlas, přicházíš potichu a tebou přemožen sísi mnohý přál, bys byl na věky vítězem. A rovněž černý hřích se odchví ze srdcísrdcí, jak přikloníš se v dol a vášní hlubiny, je starost zlomena, hůl poutník odložil, je zapomenut bol ni tíží tajemství hvězd vojů plamenných. [32] A nyní černý šat a zlatý, skvostný šat, královsky zářivý a slední halena, chudoba dětských plen, vší masky nutné klam smrtelný odložen a obraz boží teď je zříti čistě plát. Táž vlna převalí se přes den uběhlý a praví: zdravá jsem a mnohé zájmy dne, zápasy, zápaly, až na kost jdoucí mráz i světlo s plamenem jsou dětská churavost, již narodila zem. 33
Básně v knize Písně člověka:
  1. Chvíle v podvečer.
  2. Pozdrav.
  3. Ranní.
  4. Moře se nebojím.
  5. Ve sněhu, který svítí.
  6. Peníz daně.
  7. Když růže zhasnuly.
  8. Přítomnosti.
  9. Země.
  10. Naděje.
  11. Dum resurgeret...
  12. Elegie o dvou růžích.
  13. Na brzkou shledanou.
  14. Podmořské poklady.
  15. Červánek.
  16. Myšlénce že jest bůh.
  17. Syn člověka.
  18. Spánek.
  19. Všem, kteří se táží, co je svaté.
  20. Meč a mlat.
  21. Krásný večer.
  22. Muž ve skále.
  23. V přátelském objetí.
  24. Filomela.
  25. Strom.
  26. Od pevného člověka.
  27. Bez slzy.
  28. Zpěv přísných slepců.
  29. Ave.
  30. Víno.
  31. Dítě.
  32. V týž čas.
  33. Fantasie o slzách.
  34. Při českém poháru.
  35. S křížem.
  36. Mír.