Červánek.

Stanislav Mráz

Červánek.
Jest-li že v podvečer se zjevíš nad horami a dole v rozpacích se chvěje mladý bor a staří pod lípou se obávají skor, že ten den překrásný, co dneškem bral se s námi, byl již ten poslední, co krásný střás se níž, mně jako víno jsi, kterým jsisi s nocí den, den pryč se beroucí a noc zas jdoucí blížblíž, pospolu zavdali a z číše trysklá ven krůpěje nádherných a rubínových jasů se volně rozlila přes hřeben modrých hor. Anebo je to krev prolitá při zápasuzápasu, v nebeských výšinách byl-li o žezlo spor. A jindy když se chví ve vánku šelestném ta lípa rozkvetlá a ještě vzrůstá nach a zlatí okna chat a pluje na vodách a celou poplašil v dřímotách prvních zem, si myslím: je to šatšat, jako nad trůnem bývábývá, neb člověkčlověk, to je král, z milosti boží král, a jenom nádhera na nebi musí být, [26] jen zlato, lesk a zář, že aspoň růžemi, jichž lepší, krásnější jih, východ nerostívá ni mého kraje keř, se západ obsypal, když kanul, rozplýval se vymodlený klid od výšin andělských hluboko na zemizemi. A ptáče zapadlo ve hnízda stlaný klín či v klasech zažloutlých či mezi větvemivětvemi, sotva vzplál granátem nad lidem baldachýn. 27
Básně v knize Písně člověka:
  1. Chvíle v podvečer.
  2. Pozdrav.
  3. Ranní.
  4. Moře se nebojím.
  5. Ve sněhu, který svítí.
  6. Peníz daně.
  7. Když růže zhasnuly.
  8. Přítomnosti.
  9. Země.
  10. Naděje.
  11. Dum resurgeret...
  12. Elegie o dvou růžích.
  13. Na brzkou shledanou.
  14. Podmořské poklady.
  15. Červánek.
  16. Myšlénce že jest bůh.
  17. Syn člověka.
  18. Spánek.
  19. Všem, kteří se táží, co je svaté.
  20. Meč a mlat.
  21. Krásný večer.
  22. Muž ve skále.
  23. V přátelském objetí.
  24. Filomela.
  25. Strom.
  26. Od pevného člověka.
  27. Bez slzy.
  28. Zpěv přísných slepců.
  29. Ave.
  30. Víno.
  31. Dítě.
  32. V týž čas.
  33. Fantasie o slzách.
  34. Při českém poháru.
  35. S křížem.
  36. Mír.