Na brzkou shledanou.

Stanislav Mráz

Na brzkou shledanou.
Když ruka pasu kol a ret je na retu, jsou záře ve očích a rozezní se hruď, a večer paprslek vidíme v odkvětu, litostilitosti, v hlubinách spi a se neprobuď. Jdi, zlatá záře, jdi, jdi, zpěve, smíchu též, jdíjdi vůně májová, jdi sama růže v sled. My nechcem plakati, když všeckavšecka, slastislasti, jdeš a zbývá vichru pouť a sněžné hvězdy let. Ó zůstaň, milosti, jak dlouho čas ti dán, nejdéle zůstaň nám, však když je plný čas, již s bohem, s bohem buď, jdijdi, lesk tvůj požehnán a zajdi věnčený a očekávej nás. [24]