Podmořské poklady.

Stanislav Mráz

Podmořské poklady.
Hoch pad a věnec vzal a světlo provází mu bok a plec a znak. Když je noc měsíčná, skrz zemi svítí pal, a svítí mládce ples a tmí se žalu mrak. Neplač a nevzdychej, hoch pad a ihned vstal. Snad dnes, snad zítra již vyšlehne ze hrobu veliký, zlatý plam, jak svaté Brigidy vždy živý šlehne výš, jak mušle pukne zem a vydá perly nám z pod moře prvních slz a vydá zlatou říš. [25]