SEN

Karel Dostál-Lutinov

SEN
Spím hluboce – Noc Michel Angelova – leč slyším vše, co kolem mne se děje. Změť hlasů tvorstva ve sluch můj se leje, checht rouhání i zoufalosti slova. Já vidím vše: Jak lest své léčky snová, nevinnost pláče, neřest jak se směje, jak demagog lid táhne ve své reje a pod škraboškou tyran pouta ková, Vše vidím, slyším. Obrovské mé oudy však ve smrt spjaty spánku ztrnulostí, tu leží jako kámen, jak kus hroudy. Leč jednou zahřmí trouba Andělova a bleskem vstanou vzpružené mé kosti a bleskem zdrtí díla Satanova. 76