PLAVBA

Karel Dostál-Lutinov

PLAVBA
Jak ořechová skořápka se potácí má kocábka na rozbouřeném moři. Už padesát let bude tomu, co s nadějí se plavím domů, v červáncích přístav hoří... Já říkal jsem si den co den: Už zítra budeš bezpečen na usmívavém moři! Však ani týden nebyl tomu, zas šlehaly mě světla hromu a loď mou bílí oři. Jen tuto bouři překonat! Pak klid a štěstí svitne snad na utišeném moři! – – – Dnes čekám jen, jak v prasku, lomu můj puklý koráb jednou domů se v hloubku smrti vnoří... 88