Na poušti.

Ladislav Quis

Na poušti.
Bloudíme pouští jako Israel, za námi nízké robství Faraónů, za námi moře krví červené: k svobodě nám a katům dráha k skonu. Bloudíme pouští. Oblakový sloup vedoucí nás, to v našich prsou víra, 29 cíle že dojdem, třeba v pustinách tisíce reků beze slávy zmírá. Bloudíme pouští. – Sladkou mannou nám věštcova slova, našich otců sláva, Sinaiem naším naše srdce jest, úmluvy archou lidstva svatá práva. Bloudíme pouští. Dlouho, dlouho již daleké cesty útrapy nás souží; zdali to div, že ten, jenž jídal z nich, po masných hrncích Egypťanů touží? – Bloudíme pouští. Teprv synům snad těšit se bude z pouti ovocí: svobodný lid jen uzří volnou vlast, v poušti až zhynou dávní otroci. –