Niva svobody.

Ladislav Quis

Niva svobody.
Svobody nivo krví zúrodněná, vlažená pláčem, hroby osetá, kolem již jaro, ty jen zasněžena, zeleno vše, jen tvůj luh nezkvétá. Marná-li byla práce oráčova, neplodnost půdě, hluchost semenu, nemá-li vzejít vesna tvoje nová otčině mé a mému plemenu? Vzejde, ó vzejde čas ten, vlasti, tobě, srdce to cítí, duše má to ví: není vše mrtvo, to, co leží v hrobě; svoboda mrtva? – Ona jenom spí! 32 Spasitel přijde a jen tebe tkna se zaplaší mdlobu, jíž jsi poutána, rozkvete luh tvůj a v něm pěvci zase svobodě pěti budou „Hossanah.“