Má světnička.

Ladislav Quis

Má světnička.
Kolem mé světničky čtvero holých stěn, jedno jen okno v ní, jedny dveře jen. Myšlenky malují po stěnách obrazy, oknem ne zastřeným nebe mi přichází. Však byť na pět zámků dveře, přece jimi ke mně deře mé se neštěstí. Těžkým kráčí jizbou krokem, hledí na mne vpadlým okem plným bolesti. Rukou mně se stěny obrazy otírá, rouchem svým šedivým, okno mi zastírá. 126 Jizbu mi slibuje, jež má více stěn – okna však není v ni ani dveří ven.