Píseň.

Josef Václav Sládek

Píseň.
Přes pole a luka vítr věje, lehounký vítr v slunce zář, a dýchá ti do obličeje a tvými vlasy na mou tvář. Ty v dáli hledíš jako v snění, jak vítr táhne přes osení a s větrem letí stín a zář. – Přes pole a luka vítr věje a po mezích přes vlčí mák; po lístku lístek s větrem spěje, jen nehleď za ním smutno tak: Což zář a stín a žití změna! tys jarní květ – a do ruměna tě zlíbám vždy, jak vlčí mák! 16