JARNÍ KOLOZPĚV DĚTÍ.

JARNÍ KOLOZPĚV DĚTÍ.
Již první motýl z kukly vetché vzletěl a všechno živé volá: kamaráde! Jde slunce blíž a tisícero světel na vody k moři spěchající klade. Je teplý vzduch jak vlna šeptající, jež v tanci veselém nás uchvátila. Dech větru divoký nám čechrá kštici a tajně říká slova rozpustilá. Kdo udrží nás pevně na otěži, kdy rozkvetlo již všude pokušení! Nám všechny cesty na nebesa běží a pekla pro nás nikde věru není. Ze zraků stařeckých ať přísnost zírá! Za zády hlupců budeme se smáti. Ať slzy s očí nikdo neutírá: neb perla slzy úsměvem se zlatí! Dnes uniknem’ i metle psychologa, jenž s naší duší rady sobě neví. Nám druhem pes, ať ohař nebo dogga, a skřivan, s blankytu jenž střásá zpěvy. Jsou ve všech hnízdech naši kamarádi, i v kolébkách, jež souvrať tajně skrývá. Svět celý, jak se směje, máme rádi. Jen pro nás kvete všechna hmota živá. 22 V jediný řetěz všechny paže spojiť a zeměkoulí celou protančiti, přeskočit propast, k novým světům dojíť, za klobouk vetknouť rozžhavené kvítí!... Toť nemožno... Nám koutek země stačí. Je plno štěstí v modru pod nebesy. Do zpěvu našeho zní písně ptačí a zurčí potok, jejž nám daly lesy. A my jsme šťastni v poli mezi zvěří, jež, křikem veselým zas jaro vítá. Den každý tepla víc i jasu měří a zem se točí, vůní květů spita... 23