ZASLÍBENÍ.

František Taufer

ZASLÍBENÍ.
Žhavé léto do snů našich plálo, vůně těžká rty nám políbila, srdci našemu, jež prudce zrálo, láska na věky se zaslíbila. Ale ženy, jež jsme vytoužili, s listím podzimním nám uvadaly, v nocích, jež jsme smutkem prodloužili, mrtvé našim touhám kralovaly. Jejich žár nás vášní rozpaloval, květem žhavým v žilách krev nám vzkvetla. Závoj průsvitný jim duch náš snoval z hebkých vláken měsíčného světla. Večernicí plály, jitřní zoří, věčným ohněm snů nám v duších vstaly, hořkou rozkoš, v níž zlá krása hoří, nekonečným polibkem nám daly. Tisíc propastí se otevřelootevřelo, v jejich zracích z nich se láska lila. Políbením, jež nám na rtech vřelo, na věky nám smrt se zaslíbila. 25