Křížové dny.

Jan Karník

Křížové dny.
Je jitro květnové. Slyš, v města šum jak ptačí píseň toužně jásá....jásá... Naslouchám dojat, v duši plane mi hor našich prostá krása. Kol město vře a stříká rmutný kal – já polí lány vidím prosté....prosté... Tam z Boží milosti pro bědný lid kus chleba v potu tváří roste. Dny křížové... V zelený za vsí luh jde starý farář s křížem Krista, lid prosí: „Bože Abrahamův, dej, ať je ta skýva chleba jista! Ať ctíme jméno Tvé a zemský důl ať v míru podobá se nebi....“nebi...“ Zpěv důvěřivě zní – a kolem jda Žid lichvář jizlivě se šklebí. 18911891.
16