Narcisky.

Jan Karník

Narcisky. (Památce Jana Tesaře.)
Rozkvetly narcisků hlavičky stkvělé, bílé jak družičky o Božím Těle. Když hvězdou stříbrnou ze zahrad kynou, obláčky vzpomínek v obzor můj plynou. Na tebe myslím, náš Jeníku drahý, jak jsi nám ztratil se za Věčna prahy, dřív než Ti povadly ruměnce mládí – a my tě mívali, hochu, tak rádi! Než smrti polibkem stuhly tvé žíly, milovals v jarní čas narcisek bílý. Spíš v dálné končině, v neznámém hrobě, nemohu kytičku donésti tobě. Vesna když vrací se s poupaty máje, vídám tvůj tichý stín na prahu Ráje. Tam jsou ti zářivé andělu čety vzpomínkou, náhradou za milé květy....květy... 83