PÁD PYŠNÝCH ANDĚLŮ.

Josef Šimánek

PÁD PYŠNÝCH ANDĚLŮ.
A Slovo vtělilo se v devět kůrů, když v ohni vzplály kruhy pleromatu, a Lucifer v svém zlatoplavém šatu na zvucích harfy své se nesl vzhůru. V zrcadle tváří, vtkaných do azuru, Bůh v nesmrtelném zářil majestátu, a zpiti krásou, roztavenou v zlatu, ti chvěli se, kdož snili o purpuru. Proč zřením v Boha tak se krásni stali, že přestali se dívat ve tvář Bohu a v tváře své se v pýše zadívali?... Když archanděl zdvih blesk jak žhavou dýku, zřel stíny, zavěšené na oblohu, jak netopýry prchající v křiku. 21