MYSTERIE.

MYSTERIE.
Než přijde Večer, stůjte na stráních, zapalte světla, rudá, fialová, a až kol půjde, veliký a tich, prozraďte větrům zakázaná slova. Z opálů, v nichž jsou vášně zakleté, položte diadémy na své skráně a vzhůru lokte bílé zdvihněte, krev červánků by zvolna tekla na ně. Ať ňadra, ozdobená růžemi, jak lotosy jsou v krvi omočené, nechť vzkřiknou myšlenky, rty oněmí, až strašný klid noc nad platany sklene: Pak jděte k žulovému portálu v průvodu, jenž se vlasaticí vine, a čekejte, až přes mříž z korálů stín veliký a nepohnutý splyne: 65 A vykřikněte všechny najednou a rychle odhoďte své bílé řízy, těl nahotou v noc sviťte bezednou a vyčkejte, až Juppiter v mrak zmizí. Slast žhavá zaplane vám na líci a nad skráněmi stříbrných dvé rohů, a cítit budete, se chvějící, že v této chvíli počaly jste z bohů. 66