Balkony.

Jan Daniel Korvín

Balkony.
Vy hvězdy nebeské, co nebem lkáte slz jasných tokem v doly všehomíra, jichž jasná zář a síla mnohdy zmírá, když mrakem černým zahnati se dáte! Vy pražské balkony, co vy to máte, co podivného nitro vaše svírá tak jasného, že slzy ruka stírá, jak jí to srdce a ty oči zmate! Ty oči dívčí ve vás, to jsou hvězdy, ty nesletují na balkony vezdy, jsou dni, kdy ve vás jako mraky v šiku jsou místo záře hvězdné nejvíce jen podagristů řady, flegmatiků a ohromné jich, teplé střevíce. 65
Básně v knize Básně:
  1. ÚVOD.
  2. Kladnu.
  3. Postavy.
  4. Oběti dolů.
  5. Ráno.
  6. Večer.
  7. U kříže.
  8. Když bratr zemřel.
  9. České chaty.
  10. Dojmy ze středních škol.
  11. Světnice, v níž bydlím.
  12. Modlitba.
  13. Na co vidím oknem.
  14. Z ulice.
  15. Vítr.
  16. Globus.
  17. Prsten.
  18. Dojmy nad starou kronikou.
  19. U krbu.
  20. Matce.
  21. Poslední návštěva.
  22. Nápady.
  23. Holubi.
  24. Kanárek.
  25. Kohout.
  26. Komín.
  27. Dýmka.
  28. Kamna.
  29. Podobizna.
  30. Vlašťovky.
  31. Svítilny.
  32. Vánoční znělky.
  33. Hodinky.
  34. Dítě.
  35. Balkony.
  36. Věže.
  37. Brána.
  38. Vrabci.
  39. báseň bez názvu
  40. Krakonoš.
  41. Igorův poručník.
  42. Husova smrť.