Poslední návštěva.

Jan Daniel Korvín

Poslední návštěva.
Teď ještě kvetou líce a plá oko, přec vzpomínám však žití svého konce, až zhouba vnikne v tělo přehluboko a zrak se zavře jako modré zvonce, kdy večer kvapí na ně a pokrývá jim skráně. Já myslím na to, až mé čelo zbledne, zda ruka lidská potom ustrne se, zda tělo mrtvé do náručí zvedne a ke kolébce mé je k spánku snese – zda dojde klidu, skrytí, kde obdržel jsem žití. Smrť nečeká a na zbouřeném moři jak v chatě kořisť jako listí sbírá – a v mladosti, jež nadějemi hoří, i v chladném stáří pouty svými svírá – – smrť přijde a zas pádí, zde k starým a tam k mládí. Já nebojím se smrti, až mne schvátí, jen přeji si, by zachovala doba, co při úmrtí zemi za díl platí, ať já a otec vedle spíme oba – až mrtvými ho hledy navštívím naposledy. 46
Básně v knize Básně:
  1. ÚVOD.
  2. Kladnu.
  3. Postavy.
  4. Oběti dolů.
  5. Ráno.
  6. Večer.
  7. U kříže.
  8. Když bratr zemřel.
  9. České chaty.
  10. Dojmy ze středních škol.
  11. Světnice, v níž bydlím.
  12. Modlitba.
  13. Na co vidím oknem.
  14. Z ulice.
  15. Vítr.
  16. Globus.
  17. Prsten.
  18. Dojmy nad starou kronikou.
  19. U krbu.
  20. Matce.
  21. Poslední návštěva.
  22. Nápady.
  23. Holubi.
  24. Kanárek.
  25. Kohout.
  26. Komín.
  27. Dýmka.
  28. Kamna.
  29. Podobizna.
  30. Vlašťovky.
  31. Svítilny.
  32. Vánoční znělky.
  33. Hodinky.
  34. Dítě.
  35. Balkony.
  36. Věže.
  37. Brána.
  38. Vrabci.
  39. báseň bez názvu
  40. Krakonoš.
  41. Igorův poručník.
  42. Husova smrť.