Brána.

Jan Daniel Korvín

Brána.
Zde brána a zde psáno písmem zlatým, kam vede vchod, kam první ulice – tou branou chodí lidu tisíce, ti shrbeni, ti s umem povypjatým. Ten kleje a ten spěje dechem svatým než po zemi spíš v zlaté hvězdice, tu trhan a tam zlatá kněžice, tu zdravený, tam chudý kolem pátým. Tou branou jdou, jdou suchem nebo blátem, tam v městě však se rozdíl měří zlatem, tam platí um, ne člověk jediný, tam úcta mizí v lidstva šediny, ač branou chodci, kterou vešli jednoujednou, se ku poslední cestě touže zvednou. 67