Valčík.

Jaroslav Kvapil

Valčík.
Jako květ jsi vonný, bílý, na vlnách jenž kolébá se. Na břehu, slyš, flétna kvílí, umlká a volá zase, pláče teď a jásá chvílí, povídá snad o tvé kráse, čarovný ty květe bílý, na vlnách jenž kolébá se. Letní noc je vlahá, tichá, a my v kraji sami, sami, jenom jasmín vůní dýchá, měsíc svítí nad vodami. Srdce moje touhou vzdychá: jako láska připadá mi letní noc ta vlahá, tichá, v níž my sami, sami, sami. O tak nyní chtěl bych mříti tebe maje ve objetí, hledět v zrak, jenž touhou svítí, [10] v líc, když nachem zaplane ti, jenom na tvých retech sníti, neznat bouř, jež krajem letí, tiše jak tón flétny mříti, tebe, drahá, ve objetí! 11
Básně v knize Padající hvězdy:
  1. Padající hvězdy.
  2. Valčík.
  3. Paprsky měsíce.
  4. Květiny.
  5. Profil.
  6. Duše květin.
  7. Slzy.
  8. Bílé růže.
  9. Uzavřené rety.
  10. Klavír.
  11. Karneval.
  12. Akáty.
  13. Jasmín.
  14. Elegie.
  15. Balada o mrtvé luně.
  16. Notturno.
  17. Noční fialy.
  18. Stará melodie.
  19. Mrtvému dědu.
  20. Černé květiny.
  21. Noc v lese.
  22. Noc ve městě.
  23. Měsíc.
  24. Neznámá židovka.
  25. Kočky.
  26. Bláznivé rondeau.
  27. Potulný zpěvák.
  28. Kytara.
  29. Balada v jeseni.
  30. Housle.
  31. Podzimní rondeau.
  32. Západ slunce v Alpách.
  33. Měsíci.
  34. Sloky.
  35. Španělské rondeau.
  36. Krvavé slunce.
  37. Jezera.
  38. Hebrejská melodie.
  39. Básníkova jizba.
  40. Zimní rondeau.
  41. Měsíc v mlze.
  42. Nervosní básníci.
  43. Vidění básníka.