Profil.

Jaroslav Kvapil

Profil. -L. J.-
Květ nádherný, pln vůně opojivé, jste nad shon všední krásou povznesena, a my co vášní v bouři mřeme divé, vy andělská jste v snů svých záři žena. Já na Indie myslím lotos bílý, jejž čistá luna líbati smí pouze, jenž v řeky proud se nikdy nenachýlí a k nebi vzhlíží v panenské své touze. Takt valčíku když v snivém kolébání vás nese krásnou v tanci na Žofíně, mne divný smutek v hloubi srdce raní, stesk divoký mi zaplá v duše klíně. A myslím vždy, sem ve svět beze štěstí a v nudu, jíž je duše zakalena, co šťastné touhy dovedla by vnésti tak božsky krásná, jako vy jste, žena. [15]