Hebrejská melodie.

Jaroslav Kvapil

Hebrejská melodie.
Všecka jsi krásná, přítelkyně má, a není na tobě poskvrny!
Píseň písní IV. 7.
Jsi krásná jako palma na oase a nad víno je sladká láska tvoje. tvé roucho vůní nardy zachvívá se, v němž prsů dvé jak hroznů ukryto je. A oči tvoje, – v Ezebon dvě tůně, kam stáda snů mých chodívají píti, z tvých chřípí stoupá sladkých jablek vůně, jež zrnatá se v žáru slunce nítí. A krásné jsou tvé nohy ve střevících, když jako sloupy z mramoru se klenou, plá květů záhon na tvých hladkých lících, rty roní vonnou myrrhu roztavenou. Jsi lilie, jež při dolinách vzkvétá, já milostí ti zmdlévám u tvých nohou, ty Sáronská má růže v žáru léta, již královny dost sotva chválit mohou. [62] Rci, holubice, kde svá paseš stáda, kam v dolinu se kroky tvoje níží? Je plna květů tvoje hlava mladá a kadeře ti perly noci tíží. Mé srdce v touze rady sobě neví a milostí mře v lásce zmírající: – ó vstříc jí spějte, Sionské vy děvy, mou přítelkyni veďte na vinici! 63