Západ slunce v Alpách.

Jaroslav Kvapil

Západ slunce v Alpách.
Zem vůní oddychla si po skončené práci a tichým jezerem jak uplakaným okem tkví v nebi chvícím se a bledém, přehlubokém, v sen tichý o míru se zadumaná ztrácí. V hor lesklých ledovcích se poslední svit tříští, jak hladká těla žen ty svítí do daleka, že vytřeštěný zrak v hře barev jejich těká, až jasem oslepen jde spočinout v noc příští. Tu nad hor kontury a mlžné silhouetty bůh v parách veliký se jako gigant zvedá, plášť hvězdný nebi dal, jak žebrák v zem chce jíti. A tvůrčí bolestí se chvějí jeho rety, on marně srdce to, kde spočinul by, hledá, – a kletbu genia tak nejlépe teď cítí – – – – [56]
Básně v knize Padající hvězdy:
  1. Padající hvězdy.
  2. Valčík.
  3. Paprsky měsíce.
  4. Květiny.
  5. Profil.
  6. Duše květin.
  7. Slzy.
  8. Bílé růže.
  9. Uzavřené rety.
  10. Klavír.
  11. Karneval.
  12. Akáty.
  13. Jasmín.
  14. Elegie.
  15. Balada o mrtvé luně.
  16. Notturno.
  17. Noční fialy.
  18. Stará melodie.
  19. Mrtvému dědu.
  20. Černé květiny.
  21. Noc v lese.
  22. Noc ve městě.
  23. Měsíc.
  24. Neznámá židovka.
  25. Kočky.
  26. Bláznivé rondeau.
  27. Potulný zpěvák.
  28. Kytara.
  29. Balada v jeseni.
  30. Housle.
  31. Podzimní rondeau.
  32. Západ slunce v Alpách.
  33. Měsíci.
  34. Sloky.
  35. Španělské rondeau.
  36. Krvavé slunce.
  37. Jezera.
  38. Hebrejská melodie.
  39. Básníkova jizba.
  40. Zimní rondeau.
  41. Měsíc v mlze.
  42. Nervosní básníci.
  43. Vidění básníka.