Básníkova jizba.

Jaroslav Kvapil

Básníkova jizba.
V tu jizbu básníka, kde tká on hvězdné touhy, svit slunce zlacený vždy z večera až padá, v šer pustých fantasmat mu záři vzletů vkládá a víry červánky v mrak jeho duše pouhý. A září na obraz, jenž visí nad knihami – – Ó dívčí profily, jichž zjev se v duši spouští, když západ našich dnů už zmírá v světa poušti, jen záře vzpomínky tu v posled zbude s námi! Ó slunce, genie, jenž zmíráš v zářné slávě, k nám, snílkům šíleným, ty sotva v smrti vcházíš, – čím jásavá tvá smrť je smutné naší hlavě? Jdi, zjeve ohromný, jdi v lepších světů říše, v té záři krvavé, již v nekonečno házíš, v tvých zlatých požárech my umíráme tiše! [64]
Básně v knize Padající hvězdy:
  1. Padající hvězdy.
  2. Valčík.
  3. Paprsky měsíce.
  4. Květiny.
  5. Profil.
  6. Duše květin.
  7. Slzy.
  8. Bílé růže.
  9. Uzavřené rety.
  10. Klavír.
  11. Karneval.
  12. Akáty.
  13. Jasmín.
  14. Elegie.
  15. Balada o mrtvé luně.
  16. Notturno.
  17. Noční fialy.
  18. Stará melodie.
  19. Mrtvému dědu.
  20. Černé květiny.
  21. Noc v lese.
  22. Noc ve městě.
  23. Měsíc.
  24. Neznámá židovka.
  25. Kočky.
  26. Bláznivé rondeau.
  27. Potulný zpěvák.
  28. Kytara.
  29. Balada v jeseni.
  30. Housle.
  31. Podzimní rondeau.
  32. Západ slunce v Alpách.
  33. Měsíci.
  34. Sloky.
  35. Španělské rondeau.
  36. Krvavé slunce.
  37. Jezera.
  38. Hebrejská melodie.
  39. Básníkova jizba.
  40. Zimní rondeau.
  41. Měsíc v mlze.
  42. Nervosní básníci.
  43. Vidění básníka.