Jezera.

Jaroslav Kvapil

Jezera.
Jak miluji vás, tichá jezera, v hor chladném klínu která mlčky sníte. jak leknínové květy nerozvité. v něž mírem padá nebe, nádhera! Ať v nekonečné záři večera, ať v noci touhou neznámou se chvíte: jak miluji vás, tichá jezera, v hor chladném klínu která mlčky sníte! Hvězd krůpěje, jež prší za šera v ty vaše hloubky nikdy neodkryté, jsou moje slzy, vy jen o nich víte, má mrtvá láska, mladosť veškera – – – Jak miluji vás, tichá jezera! [61]