Květiny.

Jaroslav Kvapil

Květiny.
Ty květy, jež tě otrávily, jsi za živa tak ráda měla: sníh lilie, jež chví se celá i kamelie kalich bílý. Pak narcis, květ jenž v touze chýlí, a jasmín, jenž se nocí bělá: – ty květy, jež tě otrávily, jsi za živa tak ráda měla. A když jsi – k nám jak zabloudilý sen andělů – v své rakvi dlela, jen v chladném sněhu tvého těla a ve tvých mrtvých tazích zbyly ty květy, jež tě otrávily. [14]