Vše pomíjí...

Ludvík Lošťák

Vše pomíjí...
Vše pomíjí a všechno mizí, ať hněv, ať láska nebo žal, a vše se jako píseň jarní v tu bezdnou, pustou tratí dál, vše pomíjí a všechno mizí, ať z růže trn, ať z růže květ, a nikdy již se nenavrátí v ten nekonečný, širý svět!... [29]