Čas.

Čas.
Ty dáváš všemu vznik a všemu smrť; nad moře burnější, nad moře volnější, ty neznáš břehů, neznáš pout. Ty všemu kraluješ a všechno obsáháš, sám nikým, ničím nejsa obsáhnut. Hvězd trvání a sláva lidská a ropot moře, srdce lkání, vše pomine a všechno zajde, leč ty, ty půjdeš dál a bez ustání... O sílo neznámá a nezdolná, před tebou skláním čelo svoje v nízký prach; jsem plavec jen, tys mořem mým, ty neseš mne a já se dávám tebou nést, – [93] kam spěju já, kam spěješ ty?... Kdo ví?... ni já, ni ty: jsme oba věčnosť; neb nic tu v pravdě neumírá a nic se nerodí! – My byli – my budem; život, smrť – je obé věčnost širá! O čase valný, sílo bezměrná, jenž pouště širé měníš v burný oceán a oceán zas v širou poušť a města buduješ a města boříš v prach, val dál se, val se bouří ropotnou! A slunce, hvězd až říše zmizí, a v lidském nitru ztichne lkání: ty jenom budeš, čase bezmezný, tím pustým světem dál se valit bez ustání... 94 Obsah.
Prolog3
I. Písně. Píseň válečná9 Na prahu lásky12 Byl máj14 Tvé oko16 O písni17 V jaře18 Píseň hrdinná21
II. Popěvky. Po všem víru25 Smrť a láska26 O vy oči27 Lípa28 Vše pomíjí29
III. Večerní melodie. Nad žitím mým se snesla bouře33 Své duši34 O smrti pojď35 Květ za květem rmutně hyne36 Slunce mládí37 Čas lásky minul38 [95] Z těch snův, jež v podletí jsem snil39 Noční myšlénka41
IV. Dumy. Přelétaví ptáci45 Podzimní nápěv48 Znělka50 Dub na skále52 Rozmarina54 Všem, jenž trpí56 První květ58 Noc59 Pták zpíval61 Různé cesty63 Nad uvadlým listem65 Život67 Nad spícím dítětem68 Jaro69 Na poušti71
V. Závěrečné rozjímání. Bohu75 Za starým rokem78 Na hřbitově81 Přírodě83 Nad hrobem otevřeným85 Srdce87 Nad rakví89 Nad mrtvolou91 Čas93
E: až; 2004 [96]