Květ za květem rmutně hyne...

Ludvík Lošťák

Květ za květem rmutně hyne...
Květ za květem rmutně hyne, květ za květem vadne, a tím krajem opuštěným vanou vichry chladné. Vanou vichry, mrazí zima, jsou i větve holé, neb sníh bílý přikryl háje, přikryl luka, pole. Zavál luzné, hřmící řeky, zaměnil je v chladné ledy, a tak vše, co pěvci zbylo, je té luny úsměv bledý... [36]