KATOLICISMUS

Josef Svatopluk Machar

KATOLICISMUS
Je Velký Pátek. V San Pietro v Římě na hlavě hlava. Pod rozpjatou klenbou se mravenečky zdají ženy, muži, ti poutníčkové ze všech končin přišlí. Dubnové slunce barevnými okny se lije v pestrých proudech v basiliku, na zlatých sloupů hlavicích se láme, na mosaikách oltářů se tříští, a na kloboucích, čepcích, šátcích ženských a na kštici těch mužů plavě leží – vše, jak to jeho poviností tady. Je hlučno, rušno. Kdesi v jedné kapli pašije pějí. Kostelníci chodí a milodary sbírajíce zvoní schránkami z plechu. Jiní klestí cestu turistům, kteří se zvědavým chvatem chrám shlednout touží. Zpovědnice plny, a kněží unuděni, mechanicky v sluch dají padat zločinům a hříchům, jež potom řemeslně odpouštějí. Na křesle vyvýšeném v plném slunci kardinal rudý dává požehnání ovečkám zbožným. Nádherný je barvou. A poutníčkové klekají si řadou, jak jim to kostelníci nařizují, před církve knížetem a kloní hlavy až k dlažbě podlahy. On vznáší ruku – a ruku tu mu vede statný klerik – a dlouhou tyčí ťuká na temena hlav skloněných, a tyč se zvedá, klesá v tak odměřeném taktu, jak by byla řízena strojem. Když je odťukáno, 109 poutníčků řetěz blaženě se zdvihne a klekne druhý – jak se také dává i Sua Eminenza vystřídati, když znavena je, kardinalem jiným. 110

Básně v knize Krůčky dějin (in Svědomím věků 8, in Macharovy spisy, svazek 21):