METTERNICH

METTERNICH
Je pokoj po Evropě, ale klidu tu člověk nemá. Ve dne v noci hlídá bezpečnost států, podaného lidu, neb korunám on za vše odpovídá. To ono neschvaluje ve Francii, i v Německu jsou prostořeká pera a šprýmy obrázkové. Policii je nutno honit z rána do večera. Je dlužno pozor dávat na zednáře, na noviny a verše všelijaké, a v Italii honit karbonáře a kluky, jak ten Mazzini je, také – nu, aspoň v Rakousku vše v pořádku je – buď bohu chvála. Dobré národnosti, a nejvyší pán stále parýruje a pěkné ženy máme v společnosti. On parýruje, pravda. Člověk dělá, co on si přeje, on pak to si přeje, o čem já vím, že bude mu to zcela i prospěšno i zdrávo. Tak se děje. A při tom člověk není zpátečníkem, ne, mohu vyznat hrdě, bez okolků; plán mnohý svědkem, jenž byl přijat s díkem a zavřen nejvyším mým pánem v stolku. 47 Což konečně mi jedno. Člověk musí svědomí svému sousto hodit časem – pak lehčej jaksi chvilku šťastnou zkusí ulovit pod zářících očí jasem. Jen sluch by člověku měl lépe sloužit, je hloupě nepříjemno nedoslýchat – to dámám vadí, těžko jim pak toužit a před nahluchlým marno také vzdychat. 48