NA KONCI STOLETÍ

Josef Svatopluk Machar

NA KONCI STOLETÍ
Na nebi šedé mraky váznou, z luk stoupá omrzelý dým, jak plachý žebrák s mošnou prázdnou jde století k tmám lhostejným. Je prázdno v duši, mdlo je v čele, zrak jenom s tupou nudou zří na spáleniště vyhořelé svých dnešků, zítřka, pozítří. Syt lásky, nenávistí znaven, se nemá člověk za co bít – fond života je žitím ztráven a není proč a z čeho žít. 142