JAKO JARNÍ

Josef Svatopluk Machar

JAKO JARNÍ
Zas jaro! Nová četa brouků z děr leze v pestrých štítech svých, zas nová tráva šatí louku, zas nové květy na keřích, zas nové verše plné citu se po kavárnách nyní čtou o lásce, zeleni a třpytu, vše psáno formou pečlivou, zas promenádou hovor zvoní, na šatu nový střih a tvar, zas líc je vábnější než loni, zas svůdnější je v oku žár – to vše zde bylo přede rokem, to vše je vždycky v jarní čas, to přijde za rok lehkým krokem – a přec jest to vždy nové zas! A křídlem brouka, květem, básní a zrakem, lící dívčinou to volá: Hleď, jsou dnové krásní, žij, miluj nežli pominou! – A na loňskou tu komedii si sotva vzpomínaje as, dnes člověk znovu provádí ji jak vypískaný herec zas... 34