Sadba.

Simeon Karel Macháček

Sadba.
Mám já kvítek, kvítek z ráje, Tomu nedám vadnouti: Nastala mi radost máje, S kvítkem tím mi mladnouti. Zda si dobře neporadím, Když ten kvítek dověrně Do komůrky teplé sadím, Do srdéčka Lidky mé? Tam se ujme utěšeně, Hluboko se vkoření, Hájit budu jej codenně Ode větrů moření. Ústa mé jej budou vlažit, Oko na něj bude plát, Srdce mé jej teplem blažit, A můj dech mu chládek vát. 106