Marnost nad marnostmi.

Simeon Karel Macháček

Marnost nad marnostmi.
Já si nezakládám na ničem! Juchej! Proto na světě tak blažen jsem, Juchej! A kdo nehrá na ničemnou, Přiťukej a zpívej se mnou Při dopitku mém! Já stál o zboží a o jmění, Juchej! To že blaží, liché domnění! Ovej! Peníz, který jsem tu popad’, Tam se hned mi zase propad’, Bylo po jmění. Teď já k ženským srdce přikládal, Juchej! Ještě dosud bych se za to pral! Ovej! 79 Falešná si jiné měla, Věrná mě zas omrzela, Vhodnou jiný vzal. Pak jsem o cesty a jízdy stál, Juchej! Opustil svou vlast, a táhl dál, Ovej! Tu mi nešlo k duhu sídlo, Tam ne spaní, tu ne jídlo, Domů jsem si přál. Zas jsem dával na slávu a čest, Juchej! Ihned jiný slovutnější jest, Ovej! Jak jsem zvedal hlavu výše, Každý zlořečil mé pýše, Každý kul mi lest. Vydal já se ve válku a boj, Juchej! Zahnal mnohý nepřátelů roj, Juchej! Následoval polních rohů – Až jsem ztratil koulí nohu, Hned jsem složil zbroj. 80 Já si nezakládám na ničem! Juchej! Pánem celinkého světa jsem! Juchej! K pití volám dobrou chasu; Zpěvu konec tu i kvasu – Nuže! dopijem’! 81