Blažená nešťastnice.

Simeon Karel Macháček

Blažená nešťastnice.
Nesmějte se mému hořihoři, Rozmilé mé družice, Nevíte ach jak mě moří Od něho ta růžice! Co mě na louce ji podal V našem kole veselém, Jest mi, jako červ by hlodal Na nebohém srdci mém. Vám tam posud chvíli krátí K večerou hra společná: Mně však nemůže to dáti, Po čem touží duše má. Já vám toho nezávidím, Aniž vám tu růži dám, Nechť i v samotu se klidím, Vždy jsem ráda, že ji mám! 178