turistické léto

turistické léto
když podle hvozdu kvete telekie a zlatem vroubí cestu chudobných, tu černá tisa jako velká zmije se vyhřívá a leskne na ohbích. jdou od jasini výletníci vzhůru na učesanou apšineckou hať a na okolu, nevelikou turu, pít mléko ze salaše, ochutnat i pramen tisy po maďarech zděný, cos pro pohlednici a ilusi – kdo kuráž má však, chodec neznavený, hlubina láká, pojďme, soudruzi. horilkou krása svidoveckých plajek, hřebenů, kotlů, hvozdů, polonin, zelená slavnost pod plapoly vlajek, zpit do němoty matkou bude syn. 25 tu neví, co ho pudí divočinou, zda pravěk v krvinkách či dnešní cit, zda před civilisací prchá vinnou či před člověkem, jenž chce rozdrtit – a dole v chatách trnou zatím chudí, zda suché léto nebo povodně čekanku naděje jim vyrvou z hrudi, zas na shnilém je ponechavše dně. 26