hvězdy nad poloninou

Stanislav Kostka Neumann

hvězdy nad poloninou
ovečky šly už přece spát podojeny. u napajedla zvoní spád křišťálové pěny. i v pastevecké kolybě oddychují spáči. noc vyskočila na hříbě, v olších zaskotačí. sen as to tedy z poháru noci krásou svaté, že ovce vyšly z košárů a jsou zlaté. že táhnou rouna zářivá celou poloninou, jež nastavila prsa svá, půdu pohostinnou. 37 a obloha, kde jsoucno tlí v safírovém víně, to zlaté stádo zrcadlí na hladině. 38