proč neutéci

proč neutéci
je mnoho věcí, nejhroznějších věcí, je mnoho věcí ponižujících. proč neutéci tedy, neutéci do povětrných zámků v oblacích. u krbu můžeš hebkou kočku vískat a v sobě najít kraje hostinné. v zahradách duše můžeš na vše pískat, jak dříve kvetou, jinak pokřtěné. v tom ráji obklopeném před životem zdí sobectví a plotem nevěry, v němž chráněn před povinností a potem si můžeš s planými hrát závěry, v tom ráji neuslyšíš vřavu hrůzy, řev dětí vražděných a matek pláč, zde lhostejny jsou plány zlaté luzy i šíleného žháře karabáč... 67 je mnoho věcí, nejhroznějších věcí, je mnoho věcí ponižujících. vyřaděn z lidstva, nebe můžeš ztéci a v jeho mrazivý se vnořit smích. 68