zpěv páteční

Stanislav Kostka Neumann

zpěv páteční
všecko ti mohou, lide můj, vnutiti pěstí: srdce si čisté opatruj, to je tvůj hrad i tvoje sluj, jen lstí je mnohoumohou zlézti. dovedeš věřit, lide náš, v souzvučnost lidskou: rci, že svou víru neprodáš a v nedostupnosti ji máš nad palbou blasfemickou. dovedeš chovat naději v slíbenou zemi: modly se všecky zkácejí, jen ona trvá nad ději, nech jít ji svatyněmi. 96 dovedeš také milovat světlo, jež hojí: nezničitelný je to sad, měj světlo rád, měj světlo rád, jen světla tma se bojí. tma se ho bojí, tma a smrt, věř, doufej, miluj: buď na své prosté ctnosti hrd jak lípy z polabí a smrky z brd, o cizí neusiluj. 97